Jak to vlastně s Edýskem začalo ? Naší rodinou prošlo už několik pejsků. Bohoušek byl pekinéz, Ťapina jezevčík a největší osobností byl Kavalír King Charles Spaniel Aston. Krásný, sebevědomý, sportovní, moudrý, na kavalíra trošku přerostlý. Bohužel nás opustil krátce po 10. narozeninách. Naštěstí nám zůstal kavalír Irtušek. Stejná rasa, úplně odlišná povaha. Menší, pomalejší, méně moudrý, nesportovní, nestatečný, ale stejně hodný. Jeden pejsek je ve smečce málo. Už dlouho jsme pokukovali po borderce. Ale pověsti o jejím šíleném temperamentu a touze pořád něco dělat nás odrazovaly. Nejsme žádní lenoši, ale co je moc... Zamluvili jsme si opět kavalíra. Hledali jsme trošku většího. Bylo to krásné štěňátko. Ale uklázalo se, že bude drobný, přesně takový, jak standart ukládá. A najednou padlo rozhodnutí. Odřekli jsme kavalíra a našli si borderku. Zatím nelitujeme. Edee je krásný, roste jako z vody, je milý  a...