Kdo jsem
Jmenuji se Bright Dee Od Cidliny a jsem Border kolie. Doma si mě trochu přejmenovali. Jsem Edee a volají na mě Edý,Edýsku, nebo Eďasy. To podle toho, co zrovna vyvádím. Myslím,že jsem to nejkrásnější štěně borderky až kam náš plot sahá a možná ještě dál.
Moje smečka
Tady je místo na to, představit moji smečku. Tak nejdřív já, Edee. Jsem ve smečce teprve krátce, ale všichni se točí kolem mě. Doufám, že si páníčky dobře vychovám. Zatím tvrdí, že jsem ve smečce až poslední, ale to se ukáže. Mým starším kamarádem je Irtuš. Je mu pět, je to Kavalír King Charles spaniel a vůbec si se mnou nechce hrát. Když ho tahám za uši, obyčejně dostanu pohlavek. Po louce se se mnou taky nehoní, protože ho bolí záda.To s černým kocourem Mikešem je větší legrace. Sice jsem už od něj taky párkrát dostal přes čumák, ale hraje si se mnou na honěnou a na fackovanou. A s kočkou Ešlinou je legrace, jen když se mrouská. To je potom moje nejoblíbenější plyšová hračka. Jinak mě honí a prská a syčí. A potom je tu panička. Ta je dobrá na mazlení, plnění misky a procházky. Taky se mě snaží vychovávat. Když ji chci udělat radost, tak ji poslechnu. A hlavně vím, že má plnou kapsu dobrot a pro ty já udělám cokoli. Pak je tu páníček. S tím se krásně pere a je s ním legrace při procházkách. A mladší páníček. Ten je dobrý na přetahování a k rychlému otevření dveří, když už nikdo jiný není doma a už to nemůžu vydržet . A mladší panička, ta se právě vrátila po strašně dlouhé době domů. Uvidíme, jak se bude snažit, abychom si spolu rozumněli.
Novinky
Návštěva maminka Tracy a tety Q
23.09.2012 00:00
Tentokrát jsem měl moc práce, protože k nám na návštěvu přijela naše chovatelka s moji maminkou Tracy a s tetou Q. A já jsem jim musel ukázat za tu krátkou dobu, co u nás byli, to nejzajímavější. První den jsme se prošli od Maternice k nám domů. Tam já chodím rád, protože je to pořád lesem. Ale jestli si myslíte, že si se mnou maminka a teta hrály, tak to ne. Maminka na mě dokonce cenila zuby. Ale na to já jsem zvyklý od Irtuše, tak jsem si z toho nic nedělal. Odpoledne jsme jeli za bráškou až do Opočna. Jmenuje se Black and White Boo, ale říkají mu Tom. A ten byl moc fajn. Honili jsme se po zahradě až kytičky lítaly a krásně jsme se prali.Škoda, že návštěva trvala jen krátce. Pozval bych brášku na pořádnou louku, to by se teprve běhalo. Druhý den nás náš páníček odvezl do Ratibořic a šli jsme pořád podél řeky až k nám do kempu. Panička říkala, že to bylo 11 km, ale my jsme naběhali určitě daleko víc. Ale pořád byla blízko řeka a když nám bylo teplo, mohli...
A zase cvičák !!
17.09.2012 00:00
Dnes si musím postěžovat, protože mě panička vzala po prázdninách zase poprvé na cvičák. A to ještě úplně jinam, než jsme dřív jezdili. A vůbec jsem nebyl spokojený. Tolik neznámých pejsků a já jsem musel chodit na vodítku. A s paničkou nebyla tentokrát vůbec žádná legrace. Byla nějaká nervózní a tak jsem byl z toho celý divný a vůbec se mi nechtělo poslouchat. Ještě že na konci jsme si mohli společně poběhat a domů jsme šli na volno. Měl jsem z toho takovou radost, že jsem hned začal poslouchat. Aspoň panička ví, jak to nemá dělat.
Sraz odchovánků Lysá nad Labem
18.08.2012 00:00
Dnes to byl hrozně náročný den. Jeli jsme s oběma paničkami na výlet. Jeli jsme strašně dlouho, tak dlouho, že jsem se stihnul dvakrát prospat a jednou projít. Pak jsme dojeli do nějakého města a tam jsem se nestačil divit a seznamovat. Bylo tam strašně moc pejsků a všichni byli stejní jako já. Panička říkala, že to je moje maminka, teta a moji vlastní i nevlastní sourozenci. A pak jsme vyrazili. Šli jsme nejdřív po cestě a na vodítku a to byla strašná otrava. Bylo teplo a žádná legrace. Pak jsme ale přišli k tůňkám a na louky a k řece a všichni jsme běhali na volno a společně. Byl to pěkný mumraj. Já jsem si nebyl mezi tolika cizími lidmi a pejsky úplně jistý a pořád jsem musel sledovat, kde mám svoje paničky. To jsem se vám tak strašně naběhal, když jsem musel dopředu za smečkou a hned dozadu za paničkou, zkontrolovat a hned zase za smečkou. Ještě že jsme se mohli několikrát vykoupat. To má potom jeden hned novou energii. Když se všichni zastavili a...
Naše smečka je konečně úplná
15.08.2012 00:00
Dnes se vrátila po strašně dlouhé době mladší panička. Naposledy jsme se prý viděli, když jsem byl dočista maličký, ale já si nic nepamatuju. Díval jsem se dost udiveně, když si se mnou chtěla hrát. Několik dní jsem po ni opatrně pokukoval, něž jsem zjistil, že je s ní taky legrace a že má pořád po kapsách dost dobrot. Teď už s ní chodím i na procházky a hraju si s ní, ale když mě zlobí, jdu se schovat k paničce. Ale jednu výhodu to má. Je teď skoro pořád doma a tak nejsme s Irtušem sami. Kouká pořád do nějakých knížek, nebo do počítače, ale když na ni dorážím, vůbec se nezlobí a jde si se mnou hrát. Pak ale naříká, že takhle se nic nenaučí.
Čas letí
02.08.2012 20:17
Protože jsem štěně, tak si to vůbec neuvědomuji, ale pokud bych byl člověk, tak bych řekl, že ten čas strašně letí. Pro spoustu her a zábavy jsem zapomněl napsat, že je mi už půl roku. Vážím už 14 kilo a panička tvrdí, že když na ni skočím do postele, nemůže popadnout dech.Ve smečce se pořád snažím převzít vedoucí úlohu, ale nějak se mi to nedaří. Irtuš je sice menší, ale když mně dá pohlavek, tak uznám, že je straší. Myslím, že panička a páníček jsou jenom moji, ale oni tvrdí, že jsem přišel do smečky až poslední a že mají rádi i ostatní. Když se k nim přitulím a cením na ostatní zuby, vůbec si se mnou nechtějí hrát. To musím napravit. Mám už spoustu oblíbených činností. Rád chodím s páníčkem do lesa, miluju souboje s kamarádem Dypsim, to je sousedovic borderka, rád se koupu v lesním rybníčku, jsem nadšený z běhání za míčkem. A strašně rád jím. To je...
Už je mi 5 měsíců
26.06.2012 00:00
Dnes jsem dostal od paničky krásnou novou hračku. Jednak jsem všechny staré rozkousal a jednak to byl dárek. Je mi 5 měsíců. Doma už všechno dobře znám, vím, co si ke komu mohu dovolit. Hodně nových věcí jsem se naučil. Vím, že panička je automat na odměny, stačí se jen trochu snažit, vím, že červená řvoucí příšera je auto a že mě vždycky odveze za nějakým dobrodružstvím. Chodím každou neděli s páníčkem na cvičák. Protože tam mám kamarády, docela mě to baví a páníček mě moc chválí. Ale ještě lepší je lítat po louce za míčkem, nebo si hrát u sousedů se štěnětem borderky Dypsim. To je velká švanda, když běháme po jejich zahradě v záhonech a koušeme se. Už jsem byl na spoustě výletů, prohnal jsem ovce a seznámil se s mnoha lidmi i pejsky. A hodně práce mě teprve čeká.
Nedělní výšlap do Ratibořic
03.06.2012 00:00
Dnes musela panička do práce a tak jsem jel na cvičák na Rýzmburk s páníčkem. Zase nás měla jiná cvičitelka a moc se mi to nelíbilo, protože jsme museli pořád sedat, lehat, točit se a chodit a pořád na vodítku. A to já nerad. Ale aby měl páníček radost, tak jsem ho docela poslouchal. Taky jsem chodil po kladině. Šel jsem za dobrotou, co měl páníček v ruce a najednou jsem byl na konci. Po cvičení jsem se těšil na běhání s kamarády, ale byl jsem zklamaný. Kamarád boxérek nepřišel a kamarád vlčák má zraněnou nožičku a tak mu jeho panička zakázala běhat. Začal jsem být smutný, ale najednou přijela moje panička a že se půjdeme projít. A šli jsme dlouho lesem podél řeky. Běhal jsem bez vodítka, všude bylo co zkoumat, nebylo horko, takže to bylo moc fajn. Když jsme potkali cizí lidi, předváděl jsem, jaký jsem vychovaný pejsek a všichni mě moc chválili. Panička se mi smála, že...
Havlovice
31.05.2012 00:00
Dneska byla veljká švanda. Byli jsme s paničkou podívat se u Sultánků v Havlovicích, kde byla spousta stejných pejsků jako jsem já. Celá ta velká smečka nás běžela přivítat, až jsem se trošku bál, ale za chvilku jsme se seznámili a pak jsme se dlouho honili a kousali. Lidé zatím po louce rozestavovali podivné věci, které neznám.Pak museli všichni pejsci i já na vodítka a vždycky jeden pejsek skákal a běhal se svoji paničkou. A ostatní chtěli běhat taky a tak kňučeli a štěkali tak, že jsem se musel přidat, i když jsem nevěděl proč. Pak došla řada na mě. Panička mě přivolala a já jsem měl proběhnout tunelem. Protože byla na konci panička s dobrotou , vůbec jsem se nebál. Pak mě moc chválili, skoro jsem nevěděl za co. Panička říkala, že jsem poprvé zkoušel agility. A taky jsme dostali domácí úkol, co se máme naučit. Tak se panička musí snažit. Oběma se nám tam líbilo, tak pojedeme...
Opět cvičák
27.05.2012 00:00
Tak dnes jsem byl opět na cvičáku. Neměl jsem tam jet, protože páníčkové byli celý víkend někde pryč. Říkají tomu práce. Pořád přijížděli a odjížděli. Páníček přijel v neděli ráno, abych mohl udělat loužičku venku. Ale já se s ním ven bojím a tak jsem nechtěl. Ale páníček se tentokrát rozzlobil, vzal mě do té řvoucí černé příšery, které říká auto a odvezl mě pryč. Nejdřív jsem byl trochu zaražený, ale dojeli jsme na cvičák, kde už to znám a mám přátele. Bylo horko, cvičitelka pořád jen povídala, byla to otrava. Ale páníček to pochopil a nechal mě hrát si s kamarády. Takže nakonec to byla velká švanda. Jak řekl páníček, nic jsme se nenaučili, ale aspoň byla legrace. Ale aby nebyla mýlka, já už toho umím hodně. Příběhnu, když zavolají "Ke mně", umím sedni a lehni a taky se učím podávat pac. Jenom to jejich " K noze " na vodítku je pěkná otrava. Když já pořád někam spěchám a oni mě tím jen zdržují.
Poprvé na cvičáku
22.05.2012 00:00
Tenhle víkend byl pro mě hodně zajímavý a náročný.V sobotu jsme s Irtušem a paničkou vyrazili na výlet přes potůčky až na Boušín. Cestou zpátky jsem paničku zkoušel, jak mě nechá jít daleko dopředu, než začne přivolávat. Ale panička nevolala, tak jsem se pokaždé raději běžel podívat, jestli už s Irtušem jdou. Jednou se mě dokonce schovali za strom. To jsem měl chvilku strach, že jsem je ztratil. V neděli ráno panička odvezla Irtuše babičce a jeli jsme na Rýzmburk. Tam už to trochu znám. Ale tentokrát na mě chtěli, abych chodil na vodítku, sedal, lehal a různě se otáčel. Ze začátku mě to docela bavilo, ale za chvíli to už byla pěkná otrava. Kolem bylo tolik štěňátek, které bylo potřeba očuchat a prohnat. Tak jsem si lehl a čekal, až lidi ty nesmysly přestanou bavit.Naštěstí to bylo za chvilku a pak nás všechny naši páníčci pustili z vodítek, sedli si a povídali a my jsme se honili a kousali až do úplného vyčerpání. Takže až na ten nudný začátek se mi na cvičáku líbilo.Potom...